Rodinné
fondy
Rodina už pro nás není jen příbuzenský vztah. Je to projekt, kultura, odpovědnost.
Podnikatel měl dobře fungující rodinu. Děti se nechtěly podílet na jeho podniku. Prodal svou firmu. S manželkou se dohodli, že je klíčové, aby se děti uměly o sebe sami postarat. Zároveň chtěli, aby ani další generace netrpěli nouzí. Chtěli svůj odkaz předat dalším generacím. Udělali následující:
- Vytvořili si vlastní erb,
- Sepsali rodinnou ústavu a
- Založili rodinný fond.
V rodinné ústavě stanovili základní morální hodnoty rodiny a pravidla chování v rámci rodiny.
Rodinný fond vytvořil pravidla pro dlouhodobé udržení majetku a jeho využití v souladu s rodinnou ústavou.
Jak mohou pravidla vypadat?
- Nemovitosti se neprodávají (ledaže se za ně koupí jiné nemovitosti)
- Jednorázově lze vyplatit z fondu pouze 3 % hodnoty majetku
- Fond podporuje studium a podnikání členů rodiny,
- Fond podporuje členy rodiny v nouzi i v běžném životě.
- Důležitou složkou je ale i charitativní složka fondu.
Co to přineslo?
- Rodina se semkla a spolupracuje na jednom projektu.
- Majetek má profesionální správu.
- Vize a zkušenosti zakladatele firmy ho mohou přežít a benefitovat z toho budou i další generace.
- Nedojde k tahanicím při dědictví.
Nefér nástupnictví
Jsme rodinná firma. Firmu přeci nemůžeme prodat.
V tomto duchu zakladatel vybudoval svou firmu. Přestože měl tři děti, jeho nejstarší syn byl předurčen k tomu, aby převzal vedení firmy.
Syn však nesdílí nadšení zakladatele a chtěl by rozjet spíš vlastní business. Otec však vidí budoucnost firmy jasně. Nejstarší syn musel vedení převzít, jinak firma skončí.
Syn musel přistoupit na tyto podmínky:
- Dostaneš 50 % firmy a staneš se jednatelem.
- Tví dva sourozenci dostanou každý 25 %
- Podíly koupíte od otce a budete kupní cenu splácet z části dividend, aby měl otec z čeho žít na důchodu.
Kam to vedlo?
Nejstarší syn se věnuje něčemu, co jej nebaví. Nesdílí nadšení a vizi zakladatele. Práce má nad hlavu. Jeho sourozenci se věnují vědě nebo rodině a cestují po světě. Nejstarší syn je naštvaný i na to, že vydělává na sourozence, kteří firmě nijak nepřispívají.
Když se prvorozeného zeptáte, proč to nezabalí, odpoví: „Nemůžu, musím zajistit zbytek rodiny, nemůžu zklamat tátu a musím splatit podíly.“
Přitom existují i rozumnější řešení. Rodinný fond, který by ponechal všem volnost. Děti se mohou, ale nemusí věnovat firmě. Pokud se podílí na práci na společném majetku rodiny, budou náležitě odměněni. Otec i matka jsou zajištěni a dětem zůstala možnost volby a v rodině zavládla větší finanční spravedlnost.
Dědictví
Kolik rodin se rozpadlo kvůli dědictví? První generace třeba ještě vydrží, ale pak se štěpí majetek a rozpadá se rodině pod rukama.
Drobení podílů vede k tzv. „flipování“ nemovitostí. Spekulativní vykupování podílů, které může zatopit ostatním spoluvlastníkům, nebo je donutit se podílu vzdát za cenu, která pro ně není výhodná.
Jak to vypadá v praxi?
Po skončení dědictví získala paní dům, ve kterém dále několik let bydlela. Avšak 25% podíl na domu získal v dědictví její strýc. Roky nikdo nic neřešil a byl klid. Paní se svým strýcem žádný hlubší vztah neměla. Strýc však náhle umřel a jeho 25% podíl zdědily jeho příbuzní, kteří s paní neměli už vůbec žádný vztah. Ti prodali svůj podíl za desetinovou hodnotu flipperovi s nemovitostmi. Ten okamžitě začal s nátlakem na paní a tlačil na společný prodej. Paní však neměla peníze na odkoupení podílu za flipperem nabízenou částku. Z čtvrtinového podílu se tak stala hrozba ztráty střechy nad hlavou a právní peklo.
Přitom vyhnout se těmto potížím je snadné. Majetek může být za života přerozdělen, aniž by se tím vlastník vzdal své nemovitosti. Nehrozí následné drobení podílů a flippování s nemovitostmi, ani strach, že vlastník za života dům předá a budoucí dědicové ho co nejrychleji uklidí do důchoďáku.
Zajištění stáří aneb nemovitosti k důstojnému dožití
Mamince na stará kolena zůstal byt. Začala trpět Alzheimerovou chorobou. Bylo potřeba zajistit péči v Alzeimer Centru. Jenže i po započtení příspěvků a důchodu musely děti zajistit ještě cca 30.000 Kč měsíčně. Dům prodat nemohli, neboť maminka už nebyla schopná porozumět smlouvě. Nájem taky nepřipadal v úvahu. Navíc se ani děti nebyly schopny dohodnout na dalším postupu.
Maminka tedy majetek měla, ale nebyl schopen jí zajistit hezké dožití. Kdyby to maminka řešila zavčasu, mohla se s dětmi dohodnout a jít cestou rodinného fondu.
Rodinný fond by měl povinnost zajistit mamince důstojné stáří a zbylý majetek rozdělit mezi děti. Elegantní řešení dědictví i důstojného stáři. Navíc není třeba řešit zdlouhavé a někdy nákladné dědické řízení.
Jiná řešení jsou. Skýtají však řadu rizik. Převést majetek za života na děti je risk. I přes sebelepší vztahy není zárukou, že děti budou schopny rodičům poskytnout dostatečnou péči a zajištění na stáří. Zřídit si právo dožití v domě bohužel není právně 100%. Stále se najdou ti, kteří rádi odpoví na inzerát: Prodám dům i s babičkou. Nebo ti, kteří babičku přemístí do důchoďáku, byt prodají a peníze si nechají. Oni přeci potřebují peníze víc než babička.
Dva kamarádi ve firmě
Dva kamarádi měli firmu. Děti nechtěli podnikání převzít.
Kamarádi nechtěli, aby do jejich podnikání vstoupil nevypočitatelný prvek. Cizí investor, nebo dědicové. Vložili tedy podíly do společného fondu. Ten, který přežije, nebo bude schopen vést firmu dále, když druhý ne, bude muset platit rodině druhého kamaráda spravedlivou rentu. Bude ale mít celou firmu pod kontrolou. Pokud firmu prodá, vyplatí příslušnou část podílu z prodeje rodině druhého kamaráda.
Víte, proč bohatí platí méně na daních?
Využívají nadační fondy. Proč vkládají firmy do nadačních a svěřenských fondů? Protože šetří na dani. Fondy neplatí srážkovou daň z dividendy, mohou ale dále sloužit k rozmnožování majetku.
Bohatí lidé také využívají převody podílů do fondů k tomu, aby mohli následně vyvádět zisky ze společností úplně bez daně. Jak se říká, chudý má peníze na účtu. Bohatý je má fixované v majetku.
Vydědění
Rodiče syna neviděli desítky let. Syn se odstěhoval do zahraničí a za rodiči nejezdil. Vlastně je dost štvalo, že by po nich měl něco zdědit, když se o ně dlouhodobě starala neteř, která žila poblíž. Darovat svůj dům za života se jim nechtělo. Báli se, aby nepřišli o střechu nad hlavou. Vytvořili proto rodinný fond, který umožnil jejich zajištění péče ve stáří a také to, že po jejich smrti získá dům neteř. Navíc určili neteř jako správkyni majetku, aby si ji vyzkoušeli, zda je na ni spoleh. Výhodou je, že neteř nebude muset platit dědickou daň, až na ni přejde možnost užívat dům. Všichni ví, jak bude vypadat budoucnost, navíc není třeba řešit zdlouhavé a někdy nákladné dědické řízení.
Dědická daň
V zahraničí jsou dědické daně svou sazbou jednou z nejvyšších daní vůbec. Česko je však daňový ráj. Především pro daně spojené s děděním a nemovitostmi. Využít toho však nelze ze dne na den. Je třeba za života začít strategicky přemýšlet o rozložení svého majetku a možnosti využít dědění v České republice.
Blended family
Manželé našli druhé štěstí po čtyřicítce. Každý si ale do vztahu přivedl dítě z druhého vztahu. Navzájem vytvořili novou rodinu. Chtěli dětem zajistit, aby měly stejné postavení, až tu rodiče nebudou. Vytvořili proto rodinný fond. Spravedlivé rozdělení majetku obou rodičů a jasná vize finanční budoucnosti pro každé z dětí manželů.
Ochrana proti zdanění
Díky své flexibilitě nabízí nadační fondy širokou paletu prostředků, jak daňově plánovat. Když peníze z firmy převedete na svoji osobu, již toho moc nevymyslíte. Když ovšem využijete variabilitu možností nadačního fondu, můžete v mezích zákona snižovat daňovou zátěž. Daňovou úsporu pak můžete použít na další investice, rozvoj svého podnikání, či je uchovat pro další generace.